Motto: „Bydlel na koci města, kluk jako ty, dvě ruce, dvě nohy, jedno ..., jedna hlava ...“
„Tři sestry - Balada - Švédská trojka (1993)“
Jak zpívají Tři sestry máme zpravidla dvě ruce a nohy, trup a hlavu. Toto vymezuje i naše možnosti v sebeobraně. Můžeme druhého udeřit, seknout či bodnout, kopnout ho či na něj dupnout, hodit s ním nebo jej strhnout, páčit mu končetiny, škrtit ho nebo zalehnout. To je asi vše, co se soupeřem můžeme provést?
Každé Goshin-jutsu (umění sebeobrany), pokud má být komplexní, musí obsahovat tyto techniky.
Pokud chápeme Dento Karate-do jako umění, vědu či nauku, jak co nejúčinněji využívat energii k dobrému účelu potřebujeme k tomu nástroje, jak celý systém popsat. K tomuto popisu slouží právě předložená systematika základních technik Kihon.
Ustálená terminologie s komplexní systematikou a jasně definovaným předmětem zkoumání jsou základními znaky vyspělosti jakéhokoli vědního oboru. My využíváme terminologii v japonštině, oproti tomu lékařství či biologie užívá Latinu.
Předložená systematika zkoumá druhy a druhovou diverzitu základních technik a vztahy mezi nimi. Klasifikace technik je zpracována na základě jejich vlastností jako jsou účel, dráha, dynamika těla, kontaktní část atd., podle společných vlastností jsou techniky zařazovány do jednotlivých hierarchicky uspořádaných skupin a podskupin.
Dále uvedené členění základních technik (Kihon 基本) rozvíjí myšlenky mistrů Jigora Kana [21], Gichina Funakoshi [33] a Hidetaki Nishiyami [2]. Pro základní členění používáme jednoho kritéria. Tímto kritériem je schopnost techniky stát se technikou Todome.
Todome je termín pro označení techniky, která nám umožní vyřadit protivníka z boje. Todome-waza můžeme dělit do dvou základních skupin a to na primární a sekundární.
Primární Todome-waza
Systematika základních technik
Obsahuje skupiny technik, které jsou budováním, transportem a ostrým předáním energie velmi blízké technikám tnutí Katanou. Patří sem zejména techniky:
- Keri-waza (kopy),
- Fumi-waza (dupnutí),
- Tsuki-waza (údery),
- Uchi-waza (seky),
- Ate-waza (drtící techniky).
Ostré předání energie přes Kime vede k vyřazení útočníka z boje. Jsou to techniky, které je výhodné primárně použít před kontaktem (před úchopem) protivníka, což je z hlediska strategie boje jejich velkou předností. Ve svém technickém obsahu je primární Todome-waza shodná s termínem Ate či Atemi-waza používaným při členění technik Kodokan Judo.
Sekundární Todome-waza
Obsahuje skupiny technik, které se provádí zpravidla v krátké vzdálenosti při fyzickém kontaktu s útočníkem. Patří sem zejména techniky:
- Tachi-waza (hodů),
- Sutemi-waza (strhů),
- Shime-waza (škrcení),
- Kansetsu-waza (páčení).
- Osaekomi-waza (stlačení).
Jedním z důležitých faktorů pro dělení Todome technik do těchto dvou skupin je „Maai“ – efektivní vzdálenost.
Podpůrné techniky
Jsou všechny ostatní techniky jejichž účelem je podpora činnosti vedoucí k technice Todome, nebo k oslabení techniky soupeře. Tato skupina technik zahrnuje zejména:
- obranné techniky (bloky, kryty a smetení),
- techniky postojů, chůze a přesmyků,
- techniky úchopů, vychýlení a pádů.
Aby se technika mohla stát technikou Todome, musí splňovat následující předpoklady. Nedá se říci, který z těchto předpokladů má větší důležitost, proto je možné i jejich různé řazení. Platí však, že chyba v libovolném z těchto předpokladů významně ovlivňuje účinnost a může vést až ke znehodnocení celé techniky (viz Principy).
Základními předpoklady techniky Todome jsou:
- Práce s Maai a časem.
- Práce s Kyo soupeře.
- Práce se zdroji energie a zvládnutí fází techniky.
Poznámka
Náhodný návštěvník tohoto webu by mohl namítat, že sekundární Todome-waza do Karate nepatří. Pokud by mu snad pro pochopení zařazení této skupiny nestačily důvody popsané v úvodu této kapitoly, autor uvádí dále další.
Gichin Funakoshi v knize Karate Jutsu [33] píše.
Na rozdíl od jujutsu lze karate považovat za „tvrdé“ umění, kde hody nebo strhy soupeře nejsou jeho základní cíle. Nicméně „tvrdý“ existuje jen, protože existuje „měkký“, a proto je kombinace těchto dvou způsobů určitě prospěšná. Instinktivní míchání tvrdých a měkkých technik, přizpůsobení se soupeřově fyzické síle, může přinést úžasné výsledky.
I jediná technika hodu může mít tři nebo dokonce čtyři různé způsoby provádění, ale místo toho, abych se o tom hodně rozepisoval, nechám tento bod na čtenářově vlastním experimentování a výzkumu.
Všechny techniky hodů a strhů se však používají v reakci na útok. Nepoužívají se k zahájení útoku. Čím více tedy pokračujete ve studiu, tím lépe si uvědomíte, jak využívat útoku soupeře k vlastní obraně. Pokud tedy člověk dobře zvládne základní techniky, bude schopen přirozeně a efektivně reagovat na útoky z jakéhokoli směru v jakékoli situaci.
Gichin Funakoshi v knize Karate-do Kyohan [4] píše.
O karate lze říci, že používá tvrdou techniku ve srovnání s měkkou technikou ju-jutsu, ale měkkost zahrnuje tvrdost a tvrdost zahrnuje měkkost. Jinými slovy, měkkost je nutná, aby se technika stala tvrdou, a tvrdost je nutná, aby se technika stala měkkou, společně měkkost i tvrdost tvoří celek.
V karate nejsou tedy údery a kopy jedinými prostředky; hody a strhy (nage waza) a páky na klouby jsou také zahrnuty. V závislosti na síle a dovednosti soupeře není vždy nutné používat tvrdé techniky úderů a kopů, ale v závislosti na situaci lze použít měkčí techniky, jako jsou hody, a v této všestrannosti je kouzlo či půvab karate.
Ať už technik hodů nebo pák, jak bylo uvedeno výše ve vysvětlení sparringu a iai, existuje nespočet je však důležité jejich použití přizpůsobit soupeři, takže použití těchto technik bude ponecháno na vašem uvážení a výzkumu.
Všechny tyto techniky by měly být studovány s odkazem na základní kata.
Útočník vás může uchopit za zápěstí, oděv, krk nebo jiná části těla a člověk musí umět uniknout z pokusu o tento úchop a okamžitě provést protiútok. Únikové techniky lze použít proti útokům zepředu, z boku a zezadu. Útoky zepředu mohou zahrnovat takové techniky, jako je uchopení zápěstí, obě zápěstí, límec, vlasy nebo objímání atd., A boční útoky, jako je uchopení zápěstí a uchopení krku, také útoky zezadu se mohou skládat z podobných technik, jako je uchopení zápěstí, uchopení límce, objímání atd. Může nastat situace, kdy několik útočníků může zaútočit z obou stran nebo zepředu i zezadu. Po zvážení všech situací vždy přemýšlejte a bojujte proti takovým útokům.
V karate od začátku byly holé ruce a nohy považovány za čepele, a mělo by se praktikovat s myšlenkou, že se při dotyku budou řezat, takže je třeba být zvlášť opatrný. ...
Když čelíte zbrani je samozřejmé, že metody posunu a vzdálenosti těla by se měly lišit v závislosti na typu zbraně, kterou soupeř používá. Až se získají dostatečné dovednosti, měl by se použít skutečný meč, dýka, hůl atd. Aby se tyto techniky naučily proti těmto zbraním a mentálně jsme se na ně připravily. ....
Autor si je vědom, že jsou směry karate-do, které nevycházejí z Funakoshiho tradice, a tak jeho slova pro ně nemusí být bernou mincí. Dnes se hodně lidí odvolává na okinawské mistry. Dirk Ludwik v knize Okinawské karate: kata a praktické použití [34] uvádí.
Vše v kata je vzájemně propojeno.
1. Kyushu Jutsu – Stimulace nervů úderem, tlakem nebo pákou a tím vyvolané reakce těla.
2. Shime Waza – Stlačení cév a dýchacích orgánů pákou a škrcením, k tomu patří i páky nohou.
3. Kansetsu Waza – Lámání kostí a páčení kloubů.
4. Nage Waza – Hody a strhy.
5. Bunkai Jutsu – Bloky, údery a kopy, protiútoky a útoky na vnitřní orgány tlakem, kopy nebo údery.
6. Ne Waza – Boj na zemi.
7. Tuite Jutsu – Úchopy a tlaky na částech těla, které nejsou chráněny kostmi, stejně jako poškození šlach, chrupavek. Stlačení vitálních bodů na těle.
Pokud by snad čtenáři ani toto vysvětlení nepostačovalo autor si mu dovoluje připomenout slova mistra Miyamoto Musashi (březen 1584 – 13. 6. 1645). [18]
V knize Země Miyamoto Musashi píše.
Neměl bys mít svou favoritní zbraň (techniku či skupinu technik). Nadměrně se spřátelit s jednou zbraní je stejně tak velkou chybou jako neznat, neovládat ji dobře. Je zlé, mají-li důstojníci a vojáci některé věci rádi, jiné neradi. [18]
Ve strategii musíš znát i Cesty jiných škol, a proto v této knize Větru píši i o odlišných tradicích strategie.
Bez znalosti Cest jiných škol je obtížné pochopit podstatu mé školy Iči. Dívajíc se na jiné školy zjistíme, že některé se specializují na techniky síly (rasance) za užití extra dlouhých mečů (nodači). ...
Z hlediska mé strategie je musíme vidět jako slabé školy. To proto, že nechápou princip setnutí nepřítele jakýmikoliv prostředky. Preferují nodači, a spoléhajíc na účinek a dosah jeho délky, myslí, že porazí nepřítele z dálky (na dálku). To, že člověk má být závislý na délce meče, bojujíc z dálky, bez dobrodiní strategie, ukazuje na podřadnější strategii slabého ducha. Tito lidé budou mít obtíže s tím tnout nepřítele nakrátko (v boji zblízka), právě kvůli délce svého meče, cesta (dráha) čepele je dlouhá, takže dlouhý meč je překážkou, a tito lidé jsou v nevýhodě ve srovnání s mužem, ozbrojeným krátkým mečem (wakizaši). Takže ne vždy odsuzuj extra dlouhý meč. To, co odsuzuji já, je inklinace k dlouhému meči. Malé a velké kráčejí spolu. ... [18]
... Někteří stratégové se zabývají jen šermem mečem, a omezují svůj trénink jen na máchání mečem a držení těla. Ale stačí jen sama obratnost k vítězství? To není podstata Cesty. ... [18]
V knize Prázdnoty Miyamoto Musashi píše.
Abys dosáhl pravé Cesty strategie, jako válečník musíš řádně studovat i jiná bojová umění a ani v nejmenším se neodchýlit z Cesty válečníka. S duchem usazeným shromažďuj praxi den po dni, hodinu po hodině.
Poznej podstatu (Cesty) a (to) s upřímností, přímostí jako základem a s pravým duchem jako (s) Cestou. Provozuj (užívej) strategii zeširoka, správně a otevřeně. A pak se dostaneš k tomu, že začneš přemýšlet o věcech v širším smyslu, …. [18]
Autor: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz
