Jsou citlivá místa na lidském těle. Při jejichž stimulaci tlakem či úderem vyvoláme (KYO případně Todome):
- silnou bolest,
- ztrátu kontroly na tělem či jeho částmi,
- bezvědomí,
- zástavu dechu, zástvu srdeční činnosti = smrt.
Pro zasažení konkrétních vitálních bodů byly postupem času vyvinuty jednotlivé úderové plochy (viz předchozí kapitola). Toto je také důvodem proč máme takové množství úderových ploch.
Z pohledu sebeobrany a zejména pak při profesním použití nás zajímají body, při jejichž stimulaci vzniká silná bolest, zároveň si však musíme uvědomit, že smrt útočníka není vhodným řešením sebeobranné situace!
Pro účely první informace o této problematice nebudeme zatím detailně specifikovat jednotlivá citlivá místa, ale zaměříme se pouze na citlivé oblasti, které sdružují několik citlivých míst. (Podrobnější informace naleznete časem v podkapitolách.) Zasáhnout např. úderem konkrétní místo bývá problematické vzhledem k velikosti zásahové plochy a jejímu pohybu (odporu protivníka).
1. Oblast hlavy
Z úderů jsou zejména účinné:
- přímý úder patou dlaně (Teisho) na bradu,
- obloukový úder dlaní (Sho) na vnější zvukovod,
- přímý úder patou dlaně (Teisho) na nosní chrupavky,
- úder malíkovou hranou (Shuto) na kořen nosu.
2. Oblast krku a krční páteře
Je velmi lehce zranitelná část lidského těla, proto je jí ve většině bojových umění věnována velká pozornost. jedná se zejména o:
- přímý úder pěstí (Seiken) nebo klouby prstů ruky (Hiraken) zepředu na chrupavku štítnou,
- obloukový úder malíkovou hranou (Shuto) na krk ze strany - tlak na tepny a nervové dráhy,
- škrcení (např. Hadaka-jime) tlak palcovou hranou na krk (Keito a Naiwan),
- svislý úder malíkovou hranou (Tate-shuto-uchi) na krk ze zadu - poškození čepovce a závěsu hlavy.
3. Trup (tělo)
Z úderů a kopů na trup jsou zejména účinné:
- přímý úder pěstí či bodnutí prsty (Seiken, Nakadak-ken nebo Nukite) na plexus solaris (nervový pletenec),
- úder loktem (Yoko-empi-uchi), kop kolenem (Mae-hiza-geri), kop hroty prstů (Tsumasaki) nebo patou (Kakato) na plexus solaris (nervový pletenec),
- úder (Seiken) či kop (Hiza, Koshi) na spodní pár žeber,
- údery (Seiken, Teisho, Kumade) a kopy (Koshi, Haisoku, Hizagashira) na spodinu břišní, močový měchýř a genitálie.
4. Končetiny
Z úderů, kopů a tlaků na končetiny jsou zejména účinné:
- kopy (Hiza, Koshi, Haisoku, Sokuto) na stehenní sval,
- kopy (Koshi, Sokuto, Teisoku) na koleno a holeň,
- dupnutí (Kakato, Sokuto) na nárt a prsty,
- páky na klouby (prsty, zápěstí, loket, rameno, koleno, kotník).
Využití vitálních bodů za účelem vyvolání bolesti
Funkce bolesti: varuje naše tělo před hrozícím poškozením, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i psychické příčiny.
Význam bolesti v sebeobraně:
a) potlačení agresivity protivníka,
b) znehybnění či vychýlení protivníka,
c) likvidace aktivity (fyzické vyřazení z boje) protivníka.
Pro potřebu sebeobrany dělíme bolest do tří stupňů:
1. stupeň - pocit bolesti je možno vůlí potlačit a pokračovat v činnosti. Vědomí se však musí soustředit nejen na pokračování v prováděné akci, ale současně i na přemáhání bolesti. Částečně se prodlužují reakční doby.
2. stupeň - bolest je možno potlačit jen s vypětím celé vůle a pouze na poměrně krátkou dobu. Vědomí je v tomto případě rozděleno na snahu pokračovat v akci a snahu zbavit se bolesti. Pokračování prováděné akce je uspěchané (snaha zabavit se co nejdříve bolesti) a chybí důsledná koordinace pohybů. Reakční doby se podstatně prodlužují.
3. stupeň - pocit bolesti dosáhl takové intenzity, že jej nelze vůlí přemoci. Vědomě i podvědomě se projevuje snaha bolesti se vyhnout. Pokud to není možné, nastává úplné poddání se bolesti, následují mimovolné reakce např. křik, svíjení, ztráta vědomí. Tento stav nastává obvykle při útoku na zvláště citlivá místa, kdy dojde i k poškození organizmu a doznívání bolesti je dlouhodobé nehledě k následkům poškození důležitých tělesných orgánů.
Vnímavost pro bolestivé pocity je u lidí různá
Obecně se snižuje:
- při afektu (zloba, zuřivost),
- při jednání ovládanému myšlenkou mající fanatický charakter (nenávist, nadšení),
- při omámení alkoholem nebo drogou.
Naproti tomu vnímavost na bolestivé pocity se zvyšuje:
- při všech afektech, které mají skličující charakter (strach, nejistota, úzkost),
- při nedostatečném „prohřátí“ organizmu, např. pocitu zimy.
Autor: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz
