Když jsem si uvědomil, že mi bylo souzeno, abych uspěl při prosazení změny od „čínských rukou“ k „prázdné ruce“, ujal jsem se dalších úkolů revize a zjednodušení. Doufal jsem, že uvidím karate včleněné do všeobecného fyzického vzdělání, které se učí na našich veřejných školách. Proto jsem se dal do revidování kat tak, abych je učinil co nejjednodušší. Časy se mění, svět se mění a bojová umění se samozřejmě musí měnit také. Karate, které cvičí středoškolští studenti dnes, není to stejné karate, jaké se cvičilo dokonce nedávno před deseti lety, a je to opravdu dlouhá cesta od karate, které jsem se učil na Okinawě, když jsem byl dítě. [3]
Jelikož neexistují a nikdy nebyla žádná tvrdá a stálá pravidla týkající se různých kat, není nic překvapivého na zjištění, že se tato pravidla mění nejen s dobou, ale také od učitele k učiteli. [3]
Nejdůležitější však je, aby forma karate používaná v tělesné výchově byla dostatečně jednoduchá, aby ho mohl cvičit každý bez zvláštních potíží, mladí i staří, chlapci i dívky, muži i ženy. [3]
Jiná úprava, které jsem věnoval pozornost, byla terminologie. Krátce po mém příchodu do Tokia v roce 1922 firma Bukjoša vydala knihu, kterou jsem napsal a nazval Rjúkjú Kempó: Karate. Tehdy však ještě bylo toto slovo psáno jako „čínské ruce“ a téměř všechna jména kat, která jsem ve své knize popisoval, byla okinawského původu: Pinan, Naifanči, Činto, Bassai, Seišan, Džitte, Džion, Sančin a podobně. Toto byla ve skutečnosti jména, která jsem se naučil dlouho předtím od mých vlastních učitelů. [3]
Nikdo neví, jak se tato jména objevila a lidé se je obtížně učí. Podle toho když jsem změnil „čínské ruce“ na „prázdné ruce“, jsem začal dávat katám jména, jejichž výslovnost byla pro Japonce snadnější a která jsou nyní běžná po celém světě: Ten no kata, Čchi no kata, Hito no kata, Empi, Gankaku, Hangecu, Meikjó, Hakkó, Kiun, Šótó, Šóin, Hotaku, Šókjó atd. [3]
Ujišťuji čtenáře, že jsem pracoval bez obav, že by jména, která jsem vybral, mohla být neměnná a věčná. Nepochybuji o tom, že kdykoli v budoucnosti, až se časy změní, budou katy znovu a znovu nově pojmenovávány. A tak by tomu také mělo ve skutečnosti být. [3]
Vložil: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz
