Původní text mistra Jigoro Kano.
Skutečný účel Kodokanu je něco mnohem většího.
V dojo se můžeme upnout na záležitosti odehrávající se přímo před našima očima, jako je vítězství nebo prohra, takže často skončíme přemýšlením o důvodech, které vedou k vítězství nebo prohře a zanedbáváme naše úsilí kultivovat ctnost v prostoru mezi nimi. Pokud člověk vyhraje, musí vyhrát v souladu s cestou a pokud prohraje, musí v souladu s cestou prohrát. Proto, pokud se snažíme plně obsáhnout Judo měli bychom kultivovat tělo, moudrost a ctnost, musíme vyvinout velké úsilí, abychom využili naše zdroje a zapojili je do praxe správně. [30]
Zápasy mezi školami, které jsem pozoroval v posledních letech, mě přiměly k přemýšlení, zda účastníci nezapomněli na vznešený účel Judo, a mylně se domnívají, že účel judo spočívá jen ve věcech přímo před jejich očima, jako je vítězství či prohra. I když člověk prohraje, když jedná v souladu s Cestou, má to větší hodnotu, než když vyhraje tím, že Cestu opustí. [30]
Judo je zároveň metodou tréninku těla a kultivace moudrosti a ctnosti. Protože tyto disciplíny vedou k větší síle v soutěži, musí Vaše Judo dosáhnout i těchto dalších účelů. [30]
Při zápasech mezi školami však, když jedna strana zaujme ofenzívu, druhá strana často jednoduše ustoupí, takže obě strany nikdy nebudou mít možnost používat své techniky na sobě. Nejen, že tento způsob vedení zápasu nemá hodnotu při tréninku těla, ale je také nezajímavý a dává oběma stranám málo příležitostí k uplatnění jejich vynalézavosti. Vede to také k tomu, že se jedna strana dívá z vrchu na druhou jako na zbabělce a že tento stav mysli se přirozeně projeví v jejich chování. Druhá strana si uvědomí, že se chovali zbaběle a budou se cítit negativně vůči svým oponentům. Pokud se něco takového děje často, pak nakonec zápasy nepřivedou školy do vzájemného souladu, ale naopak způsobí nesoulad. Toto však není chyba Judo. [30]
Pak se možná ptáte, zda je tento způsob pořádání zápasů vhodný. To vůbec není. Když školy pořádají vzájemné zápasy, není výhra nebo prohra jejich smyslem. Skutečným účelem je zajistit, že když vznikne potřeba – i když nemůžeme vědět, kdy to bude – se nebudeme dopouštět hrubých chyb, které určují vítězství nebo porážku. Zápasy mezi školami nejsou nic víc než jedním druhem praxe (tréninku). To je důvod proč v zápasech (soutěži) není důležitá výhra nebo prohra, ale spíše závazek kultivovat naše skutečné schopnosti, abychom neprohráli, když půjde o zápas o život. [30]
Pokud je zápas mezi školami veden rozumně, pak je nejen zajímavý, ale samozřejmě účinný jako tělesná výchova a přináší také značné výsledky pro kultivaci moudrosti a ctnosti. Dále je to vhodná metoda pro propagaci šíření Judo. Pokud se mezi školami koná zápas s cílem tohoto cíle plně dosáhnout, musí se myšlení obou stran zápasu zcela shodovat s duchem judo. [30]
Zaprvé, jak jsem vysvětlil dříve, hlavním cílem zápasu není vítězství ani prohra. Hlavním účelem je zdokonalit naše vlastní schopnosti skrze tuto zkušenost, a mít přátelský kontakt s lidmi z jiné školy. Měli bychom tohoto kontaktu využít ke srovnávání našich technik s technikami lidí z jiné školy se kterými nemáme možnost se na jednom tatami často potkat. Studujeme zda na nás použijí nějakou neočekávanou techniku, abychom prohráli? Je to šance porovnat ducha a postoje, které jsme kultivovali skrze Judo, s duchem a postojem našich protějšků, a pokud existuje oblast, kde se neshodujeme, zjistit, jak se můžeme poučit. [30]
V současné době pocházíme z různých škol, ale jednoho dne budeme oba odpovědní dospělí, kteří pracují v naší společnosti, takže bychom měli využít této příležitosti, abychom se navzájem přátelili. Měli bychom se nyní snažit, abychom jednoho dne, když jsme spolu na světě, neměli ten druh smýšlejícího přístupu, který by nás mohl rozdělit jen proto, že jsme navštěvovali různé školy. S tímto přístupem musíme realizovat zápasy tohoto druhu. [30]
Je politováníhodné, ale je třeba uznat, že záležitosti k tomuto bodu dosud nepokročily. Nakonec je to proto, že se duch judo dosud neprojevil.
Technika je důležitá. Pokud by však technika existovala sama o sobě a nebyla by doprovázena kultivací moudrosti a ctnosti, pak by Judo pro společnost nemělo hodnoty a nepovažoval bych ho za hodné žádného zvláštního respektu. Lidé, kteří se věnují judo, získávají schopnost významně přispívat do společnosti, protože mají nashromážděné zkušenosti se studiem a praktikováním bojového umění jak po duchovní, tak technické stránce, a poté se také stanou hodnými úcty. [30]
Autor překladu: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz
