„Cílem střetnutí samurajů je setnutí protivníka.“
Miyamoto Musashi
(březen 1584 – 13. 6. 1645)
Todome-waza je konečná technika, neboli technika mající potenciál ukončit boj. Princip TODOME je hlavním cílem v jakémkoli boji, ve své podstatě se jedná o princip vyřazení protivníka (agresora) z boje. Čtvrtý princip pojednává o základních zásadách vedoucích k naplnění tohoto cíle, a to jak z pohledu agresora, tak hlavně z hlediska obránce.
Znáš-li nepřítele i sám sebe, můžeš bez obav svést sto bitev.
Pokud znáš sebe, ale nikoliv nepřítele, jednou vyhraješ a podruhé prohraješ.
Jestliže neznáš ani sebe ani nepřítele, prohraješ v každé bitvě!
SUN-C´
(545 př. n. l. - 470 př. n. l.)
Podmínka z hlediska agresora
Podmínkou pro úspěšné vykonání technik Todome-waza obráncem, je jejich provedení v okamžiku KYO agresora (viz JU-NO-RI – 2. princip a KUZUSHI a KYO - 3. princip).
Podmínky z hlediska obránce
Technika má potenciální šanci stát se technikou Todome jen tehdy, pokud jsme schopni ji provést:
- se správným držením těla (SHIZEN-TAI-NO-RI – 1. princip)
- dobře a dostatečně důrazně (práce se zdroji energie, zvládnutí základních fází techniky – časování techniky).
- ve vhodné vzdálenosti (Maai) a čase (JU-NO-RI – 2. princip), kdy je agresor zachycen či uveden (vychýlen) do stavu KYO – 3. princip.
Strategie–operační umění–taktika
Než přistoupíme k popisu způsobů, jak dosáhnou cíle v boji, tedy techniky Todome je zapotřebí si osvětlit několik pojmů (strategie–operační umění–taktika).
Strategie
K dosažení cíle vede strategie. Slovo „strategie“ je řeckého původu a znamená „umění velet vojsku“, případně jednodušeji „umění generála“. Strategii lze jednoduše definovat jako plán použití síly k dosažení cíle. Tento plán určuje uzlové body strategie které umožňují její korekci. Strategický plán respektuje:
- cíl,
- schopnosti soupeře,
- strategii soupeře,
- vlastní schopnosti,
- informace o prostředí a podmínkách.
Účelem vojenské strategie je přinutit protivníka, aby se podřídil vůli vítěze. Vyvolat u protivníka přesvědčení, že pro něho není užitečné pokračovat v zápase.
Vojenská strategie stanoví cíle v působení na slabá místa protivníka a snaží se těchto slabých míst využít. Funkcí vojenské strategie je stanovit rozhodující místo, na něž armáda zaútočí (zapůsobí), aby překonala protivníka. [36]
Operační umění
Je „střední částí“ vojenského umění a tvoří spojnici mezi strategií a taktikou. Existuje vztah strategie–operační umění–taktika.
Taktika
V současné době je taktika definována jako umění kombinovat použití různých druhů vojsk proti nepříteli. Taktika má dva základní cíle:
- chránit vlastní vojska
- a zničit vojska protivníka.
Taktika rozeznává následující formy:
- hrozbu,
- útok - Kake-waza,
- pronásledování - Renzoku-kokegi-waza,
- lest a překvapení - Sasoi-waza,
- obranu - Oji-waza,
- vyhnutí se a únik - Amashi-waza a Shintai-waza,
- přinucení protivníka k pohybu - Sasoi-waza a Renzoku-kokegi-waza,
- jejich kombinaci.
Často je uskutečňováno několik těchto operací současně. Strategie je plán určující cíl, operační umění, jaké budou použity síly, taktika definuje způsob. [36]
Aplikace taktických principů vedoucích k technice Todome
Aplikace taktických principů
Mistr Hidetaka Nishiyama demonstroval taktické varianty na základních formách boje [2], kterými jsou:
- Kake-waza (techniky rozhodnutí, útoku),
- Oji-waza (techniky odpovědi, obrany)
- a Shikake-waza (techniky taktických manévrů)
Jen problematikou Oji-waza se autor již zabýval v 2. principu JU v podkapitole Přizpůsobení v čase, a to za účelem zdůraznění sebeobranného charakteru Karate-do v souladu s názorem Gichina Funakoshi Karate ni sente nashi [1]. Vlastní boj je však mnohem širší problematikou, které se autor záměrně věnuje až na tomto místě.
Kake, Oji a Shikake-waza komplexně pokrývají základní reálné bojové situace, pochopení správného časování je klíčem k úspěšnému řešení nejen bojových situací, ale jakýchkoli rozhodovacích procesů.
Lze konstatovat, že každá bojová situace je ve skutečnosti jedinečná (originální) má svůj vývoj, který za určitých předpokladů může projít od Kake-waza přes Oji-waza až k Shikake-waza. Tyto principy nás učí, jak se nedostat do stavu vlastního KYO, a naopak nám ukazují, kdy se ve stavu KYO nachází útočník, což nám umožní ukončit boj technikou TODOME.
Při řešení situace formou:
- Kake-waza vstupujeme do KYO agresora ve kterém se aktuálně nachází.
- Oji-waza vstupujeme do KYO agresora do kterého se agresor dostává vlastní aktivitou, pohybem, útokem.
- Shikake-waza vstupujeme do KYO agresora které je vytvořeno aktivitou obránce.
Kake-waza (techniky rozhodnutí, útok)
Nejlepší obrana je útok (Otto Von Bismarck 4. 1815 – 30. 7. 1898) a pokud je tento útok veden na agresora, který je v daný okamžik ve stavu Kyo je možné dosáhnout cíle neboli konečné techniky Todome.
Techniky Kake-waza mohou v boji nabývat několika podob, např.:
- V sebeobraně, např. v boji proti skupině, těsně před napadením v případě, kdy se útočník připravující se zahájit útok, otočí ke svým spolubojovníkům a něco jim říká (např. teď mu rozbijeme hubu). Pokud v tomto okamžiku napadený vstoupí do mentálního Kyo útočníka a provede techniku Todome realizoval Kake-waza.
- V souboji vykonání techniky při rozpoznání agresorova mentálního Kyo, agresor v daném okamžiku ještě nemá myšlenku na konkrétní útok.
- Extrémním příkladem principu Kake-waza je likvidace spících stráží.
Pro klasifikaci situace k formě Kake-waza je nezbytná absence myšlenky agresora na konkrétní útok (mentální případně i fyzické Kyo), neboli obránce provádí techniku Todome v čase před časem myšlenky agresora.
Oji-waza (techniky odpovědi na agresi, obrana)
Ve své podstatě je právě Oji-waza čistou sebeobranou, protože se vždy jedná o odpověď na agresi, a to buď na mentální či fyzické úrovni. Z technického hlediska jde o rozpoznání soupeřova Kyo, na počátku nebo během jeho útoku, ve kterém obránce provede kontra techniku.
V Oji-waza rozeznáváme dva základní časy:
- Sen (v čase začátku)
- Go-no-sen (po čase začátku fyzického pohybu agresora, v čase rozvoje konkrétní útočné techniky)
Sen
v čase začátku můžeme reagovat:
- Kake-no-sen je čas reakce na mentální pohyb agresora. Čas spuštění techniky obránce při vycítění agresorova útočného úmyslu a to ještě před započetím fyzického pohybu agresora (reakce na myšlenku).
- Tai-no-sen je čas reakce na počátek fyzického pohybu agresora. Čas spuštění techniky obránce při rozeznání soupeřova Kyo na začátku soupeřova fyzického pohybu (reakce na začátek pohybu těla).
Sen je čas pro protiútok obránce, který umožňuje zachycení agresora v Kyo v začátku jeho mentálního či fyzického pohybu.
Go-no-sen
po čase začátku fyzického pohybu agresora, v čase rozvoje konkrétní útočné techniky nebo mezi dvěma technikami útočníka. V čase Go-no-sen řešíme vzniklou situaci dominantně využitím technik:
- Uke-waza jsou techniky bloků. Provedení kontra techniky obránce zpravidla po blokování, smetení, pokrytí soupeřovy techniky a předtím než agresor naváže další útočnou techniku.
- Amashi-waza jsou techniky přesunutí - přesmyků těla. Provedení kontra techniky obránce zpravidla po změně vzdálenosti od agresora, ve které je vybita energie agresorovi útočné techniky a předtím než agresor naváže další útočnou techniku. Další informace o práci těla v Go-no-sen viz SHIN-TAI-WAZA.
Go-no-sen je čas pro protiútok obránce, který umožňuje zachycení agresora v Kyo po počátku startu jeho techniky nebo mezi útočnými technikami. V tomto čase je již rozvíjena konkrétní agresorova technika, proto je zpravidla potřebné čelit její energii, odvést ji, nebo se jí vyhnout.
Shikake-waza (techniky taktických manévrů)
Cílem technik Shikake-waza je uvedení soupeře do Kyo, pomocí různých taktických variant. Jedná se již o principy používané při střetnutí lidí znalých principů boje, kdy žádný z aktérů neútočí bezhlavě, ale každou akci si připravuje, vědom si toho, kdy se v boji dostává do Kyo. K řešení takovýchto situací lze využít následující tři základní taktické varianty:
Aplikace taktických principů 2
Sasoi-waza (techniky lákání, pozvání)
Techniky skupiny Sasoi-waza jsou v podstatě finty (léčky), které vybízejí agresora k zahájení útočné techniky, dávají agresorovi pocit na úspěšné ukončení boje. Obránce spouští útočnou techniku agresora, přičemž použije Sen nebo Go-no-sen k odpovědi na spuštěnou agresi.
Kuzushi-waza (techniky narušení stability)
Techniky skupiny Kuzushi-waza narušují agresorovu fyzickou či mentální rovnováhu, čímž uvádějí agresora do Kyo, ve kterém obránce provádí Todome-waza (konečnou techniku). Autor se této problematice podrobně věnoval ve 3. principu KUZUSHI a KYO a v 1. principu v podkapitole Základní fáze techniky - Kuzushi.
Renzoku-kokegi-waza (techniky zahlcení agresora)
Techniky skupiny Renzoku-kokegi-waza spočívají v provádění soustavného útoku, který dostává agresora pod tlak vedoucí k jeho Kyo, nutnou podmínku pro konečnou techniku obránce.
Rozlišujeme několik základních forem Renzoku-kokegi-waza:
- Renzoku-waza - opakování útoku stejnou technikou ve stejném směru útoku.
- Renzoku-henka-waza - opakování útoku stejnou technikou v jiném směru útoku.
- Renraku-waza - opakování útoku jinou technikou ve stejném směru útoku.
- Renraku-henka-waza - opakování útoku jinou technikou v jiném směru útoku.
Dílčí shrnutí
Z hlediska naší strategie založené na pochopení principů boje se snažíme vyřadit agresora z boje v co nejdelší vzdálenosti a nejkratším možném čase. Proto pokud nejsme ozbrojeni, tak z taktického úhlu pohledu prioritně využíváme technik Keage a Kekomi-waza při zkrácení vzdálenosti pak technik Tsuki a Uchi-waza a ve velmi krátké vzdálenosti technik Te a Ashi-ate-waza, Tachi a Sutemi-waza, Shime a Kansetsu-waza.
Kake-waza, z pohledu agresora, obsahuje i situace, jako jsou přepady ze zálohy a situační přepady.
Přepad je situace, kdy jeden z účastníků (obránce, napadený) nehodnotí situaci jako bojovou. Nečeká možnost fyzického napadení, tudíž ani nemá myšlenku na boj.
V případě přepadu ze zálohy o útočníkově přítomnosti ani neví.
V případě situačního přepadu o přítomnosti další osoby či osob ví, ale nečeká, že bude napaden. Na správně provedený přepad je obrana velmi obtížná ne-li zcela nemožná.
Oji-waza popisuje řešení sebeobranných situací, tzn. situací, kdy hodnotíme situaci jako bojovou a odpovídáme na útok s plným vědomím, soustředěním a nasazením. Oji-waza lze klasifikovat jako určitou formu střetného boje.
Shikake-waza je třetí formou bojové situace. Může nastat zpravidla, když se střetnou jedinci znalí principů boje. Je to situace, kdy agresor (vyzývatel) své akce neprovádí neuváženě, kdy se snaží dostat soupeře do KYO a v tomto okamžiku rozhodnout boj. Tato forma boje je charakteristická pro souboje nebo sportovní utkání. Obránce má šanci na úspěch v boji, pokud je lépe schopen využít principů lákání, narušení stability, nebo zahlcení technikou.
Autor: Milan HAŠKA a Aleš RÓTH | milan.haska@volny.cz
